V několika posledních měsících se k mým uším doneslo mnoho informací o různých vyhledávacích soutěžích, které v českých luzích a hájích nahánějí talentované muzikanty. Od opravdu velkých, které vítězům slibují obstojné finanční částky a turné s „velkými“ skupinami, až po ty menší, které coby hlavní cenu nabízejí „jen“ pobyt ve studiu a možnost pořídit si studiovou nahrávku pro prezentaci skupiny. Právě finálový večer jedné z těchto méně výrazných soutěží jsem se zvědavostí navštívil. Mou vyvolenou byla soutěž, která nejde (jako jiné) cestou kulturáků nebo podřadných klubů nebo dokonce zkušeben, ale již několik let využívá důstojného azylu v plzeňském Divadle pod Lampou.

Ale vrhněme se na program večera. Vzhledem k tomu, že se soutěž otevřela celé České republice (dříve byla jen pro západočechy), byl jsem napnut, jaké klenoty nám ta základní a semifinálová kola, která pravidelně probíhala téměř půl roku, vyplavila z 66 skupin do velkého finále. Jakmile jsem krátce po půl osmé vešel do poměrně spoře zalidněného sálu, zalila mne velmi příjemná produkce prvního účinkujícího, kterým byla karlovarská hudební společnost ZAJÍC COMPANY. Dvoje bicí, kytara, basa (basista krom kytary vládne i velmi impozantním kontrabasem), elektronické experimenty ve smyčkách a na pódiu dokonce i dvě houslistky (které bohužel velmi brzo vyklidily prostor) dávaly tušit, že půjde o něco, co si pozornost rozhodně zaslouží, a po několika minutách jsem nabyl dojmu, že mám co dělat se „skupinou večera“. Taneční, ale přitom nápaditá a kvalitně proaranžovaná alternativa s rockovou úderností na pódiu působila velmi vyrovnaně a jsem přesvědčen o tom, že to nebude dlouho trvat a budeme mít možnost ji shlédnout v hlavních časech na festivalových pódiích, kde nemilosrdně smete mnohé ze současných poprockových hvězdiček. Jediné, co by prospělo, je kvalitnější hlas u mikrofonu, jinak není co dodat – vyrovnaný, zábavný výkon skupiny, která nemá problém znít současně, aniž by se tím okatě zaprodávala nějakému trendu.

Druhými pány na holení byli ANIMAL RESOURCES vedeni velmi zajímavou postavičkou u mikrofonu. Tou jest charismatický tlouštík David Věchet, který se zbytkem své smečky manévruje v mantinelech, jenž vytyčily skupiny KORN a LIMP BIZKIT. Set skupiny byl podpořen silným zvukem, nicméně ani to nepomohlo tomu, aby má ústa sem tam neotevřelo zívnutí. Sice příjemně houpavá, ale zoufale nenápaditá hudba, omílající stokrát slyšené žánrové klišé, neobsahovala nic, co by mne dokázalo výrazněji vtáhnout do děje. Nepovedlo se to ani baskytaristovi, který ze všeho nejvíc budil dojem toho, že si své koncertní pózy pečlivě nacvičil doma před zrcadlem. Zpěv byl v pořádku, pokud se pohyboval v hardcorovém řevu, či sekaných recitacích. Snaha o udržení melodických linek byla málokdy korunována úspěchem.

Třetí byla rocková alternativa s civilní tváří a názvem MIMOSTOJÍCÍ, vyznačující se hlavně silným emocionálním nábojem. Chybějícího kytaristu dočasně (?) nahradil v sestavě strunný ekvilibrista Honza Ženíšek ze skupiny SEBEVRÁNY a musím uznat, že záskok to byl více než kvalitní. Velkou nevýhodou setu byl poněkud introvertní projev, který celkově kazil dojem příjemného a oduševnělého hudebního zážitku. Další výtku bych si dovolil mířit na pěvecký um souboru. Hudba MIMOSTOJÍCÍCH by si rozhodně zasloužila mnohem kvalitnější vokály, kde by se „něco dělo“ – stávající zpěvy působí poněkud nemastně a neslaně stejně jako poněkud statický projev na pódiu.

Druhou polovinu večera otevřel ONE NIGHT BAND mající kořeny ve skupině SEKCE F, která mě kdysi dávno zaujala na jiné plzeňské soutěži. Když to kapela rozbalila, klubem se nesl vkusně dělaný melodický pop rock silně načichlý Velkou Británií, jdoucí posluchači v ústrety opravdu příjemnými melodiemi a charismatickým zpěvákem, který jako první ten večer vyložil na stůl skutečně kvalitní hlasovou výbavu. Žánrově bych skupinu řadil někam k IDLEWILD a podobným spolkům. Kvalitní a vkusná kytarová pohodovka vyznačující se silně vyvinutým čichem po hezkých nenásilných melodiích.

Předposlední 5th APRIL se vybarvili velmi záhy. Na pódiu se objevil malý syntetizér, který mě nezmátl. 5th APRIL jsou emíčko jako řemen, nejvíce bych asi přirovnával ke starším ENGINE DOWN. Nechybí vyrovnaný živelný projev, který z kapely přímo nakažlivě cáká na urychleně se tvořící divoký kotlík. Synťáček nevlezle tvoří podklady, rytmika uhání přímočaře dopředu a hlavně zpěvák Luděk velmi vyrovnaně a umě střídá melodickou polohu s vyřvanými výlevy. Zpěv navíc neobsahuje složku, která u rádoby emo-corových skupin v drtivé většině kazí dojem – tedy výrazně falešný zpěv. Co více si u podobné skupiny přát? Pro mě jednoznačný favorit číslo dvě soutěžního večera, který mi dává naději, že česká kytarová scéna je schopna dát rychlou a kvalitní odpověď na světové hudební trendy.

Celý večer uzavírají stříbrsko-plzenští ABUSED svým stylem vzdálení příbuzní právě končících 5th APRIL. Jejich o něco náladovější a rozhodně depresivnější emo-core nezaměnitelně zabarvuje hlas a kytarový rukopis Michala Brožíka, obé nesoucí se ve stísněně-bolestném oparu. O poznání instrumentálně složitější hudba si však vybírá svoji daň na živelnosti a projevu, který po energickém obžerství, jenž servírovali 5th APRIL, přeci jen trošku ubírá na působivosti celku. Cobainovsky nakřáplý zpěv sice má svůj půvab a dodává ABUSED jisté kouzlo, nicméně po čase se stává monotónním – rozhodě bych uvítal nějaké zpestření.

Hudebníci posledně hrajících se ještě nestačili vyklidit z podia a už se za mikrofonem uculují porotci třímající diplomy pro první tři místa. Příjemným překvapením budiž fakt, že páni z poroty se plně trefili i do mého osobního žebříčku – což se na podobných akcích věru často nestává. Tedy sečteno a podtrženo – třetí místo získávají brit-rockoví písničkáři z ONE NIGHT BAND, druhé velmi působivé emo 5th APRIL a první místo třináctého ročníku soutěže amatérských skupin si odnáší taneční underpopová alternativa se Zajícem za kytarou – ZAJÍC COMPANY!!! Gratuluji!

Foto: www.hudbavplzni.cz